Pohled

12. february 2013 at 19:49 | Ænag |  POEMS
Pozdravení všem hodným lidičkám, kteří si najdou cestu... Pravděpodobně se málokdo dostane sem, sem na tyto řádky, ale i tak děkuji vám a omlouvám se...
Poslední dobou jsem nějak mimo... Nic mě nebaví, nic se mi nedaří, nic se mi nechce dělat... Mám pocit, že jsem zklamala všechny kolem sebe - rodiče, přátele i sebe... Nedokážu se ovládat, jen tak pluji a přežívám...
Tak tedy jako obsah tohoto článku jsem vybrala básničku... Je zase mírně depresivní, protože mně je taky na nic... Povím vám trochu, co mě inspirovala k jejímu napsání:
Byla to úmorná cesta smutným ránem, slunce kdesi pod ozorem, zima na krku, a tu tak jdu a vidím psa, ano psů je ve městě spoustu i ráno, ale tenhle byl jiný... smutný, skleslý, sám (vynecháme-li majitele, důchodce). Byl vyzáblý, ťapal pomalu, kdysi asi zlatavá srst mu teď líně pokrývala tělo a barvila se do šedohněda, v tmavě hnědých očích byl takový ten prázdný pohled, pohled na vzpomínku...
Nedokázala jsem se na něj dívat, bylo mi ho strašně líto, a to já zrovna psy v lásce nemám. Netušila jsem, co bych pro něj mohla udělat (jako vždy), tak jsem si ho poznamenala ve svým vzpomínkách a myšlenkách a napsala 'na něj' báseň.
(není tam žádná zmínka o psu, ale já si vždycky vzpomenu na toho vyzáblého tvora...


Pohled

Nenávidím ten pohled na zmučená srdce
lidí a zvířat
chodících po zemi,
tisíce lidí bloudících,
náhle všichni spadnou,
jako když vypnou proud,
leží na studené zemi
uměle vytvořené,
tvrdé a šedé.
Každý leží tam,
kde před chvílí šel
daleko od domova,
pryč od oblíbeného místa,
sám a přece mezi lidmi.
Nic už necítíme,
jen ležíme,
jako bychom spali,
stovky mečů probodnou nás,
necítíme z půdy chlad
ani teplo vlastní krve.

Děkuji snad za pozornost:)
 

4 people judged this article.

Comments

1 frana-alrika frana-alrika | Web | 12. february 2013 at 20:00 | React

Pěkná báseň, i když smutná a depresivní. Nikdy bych nečekala, že TOBĚ padne do oka pes. Chudáček, taková zubožená duše.

2 Juls Juls | Web | 12. february 2013 at 21:46 | React

Původně jsem jen procházela, ale zaujal mě úvod článku a nějak jsem se začetla... :) A jsem ráda, protože, i když to vlatsně není nic moc hezkého, tak nějak jsem se uviděla v tvých pocitech - tápu, čekám, až mě něco zaujme a začne bavit. Mám pocit, že přežívám a i když jsem neselhala a dělám co můžu, mám pocit, že to není dost. Doufám jen, že u tebe je to dočasný stav, protože u mě přetrvává strašně dlouho. (Ale ne, že bych si s ním zase nechala kazit celou tu dobu, většinou ho zahrabu někam hodně hluboko.) Musím říct, že popis toho pejska mě naprosto dostal, protože já (v tomhle se lišíme ;)) psy miluju a zbožňuju a častokrát mi přijde, že si s nimi rozumím lépe než s lidmi. Takže... Dokázala jsem si ho krásně (no, vlastně ne krásně, když byl smutný) představit a básnička, která na něj navázala mě jen uvrdila v původním pocitu. Snad jen, že jsem byla ještě více smutná. Nejen za něj, ale i za ostatní zvířata a lidi, kteří zrovna nejsou "ve světle". A potom už jsme se neudržela a musela napsat komentář. :D Takže tak, snad jsem nebyla moc troufalá, když jsem zašla v osobních věcech tak daleko. ;) :) PS Pro mě si ten článek zaslouží 5*

3 Vendy Vendy | Web | 12. february 2013 at 23:14 | React

To je strašně smutná básnička (a krásná) a dovedu si představit tu chvíli, kdy jsi viděla onoho pejska. Někdy to lidi prostě vzdají a stejně tak i zvířátka. Taky mohl být starý, unavený, mohly ho bolet klouby, a mohl mít hlad. To není život, to je přežívání, ale přesto každý na svém životě lpí - i když jde o přežívání.
Možná doufá, že bude jednou líp.

4 Vendy Vendy | Web | 12. february 2013 at 23:16 | React

P.S. mimo téma - ptala ses, jak aktualizovat článek - takže: článek si uložíš do rozepsaných. V rozepsaných ho otevřeš, dáš upravit, provedeš mírnou (nebo větší)úpravu, dáš uložit a dáš zveřejnit. A měl by se ti zveřejnit s čerstvým datem. Tímhle způsobem se dá vytáhnout nějaký starší článek, který se ti třeba líbí a chceš ho přiblížit ostatním.
(Dá se udělat i odkaz, jistěže, ale takhle se objeví článek celý a přímo...) 8-)

5 Anča ^_^ Anča ^_^ | Email | Web | 13. february 2013 at 15:15 | React

Páni ta báseň je krásná má své kouzlo - šarm a způsob, líbí se mi :) Vypovídá hodně o tom, co se samo těžce popisuje :3
- pochvala autorce!
Nenávidím ten pohled na zmučená srdce . . . chápu to, a moc za tento článek díky ')

6 Lofn Lofn | Web | 14. february 2013 at 20:53 | React

Básen je krásná,ale velmi smutná.
To co prožíváš v nějaké podobě jistě zažil každý z nás.Nic si nedělej ze dne blbec,nebo ze špatné nálady.Máš pocit,že je vše  na nic a vše na tebe padá....
Věř mi,že to přejde,základem je přežít a uvidíš že brzy příjdou mnohem lepší dny.
A něco jsem pro tebe ve svém archivu vyhrabala:http://lofn.blog.cz/1101/nevzdavej-se

7 vivienne vivienne | Web | 15. february 2013 at 22:39 | React

krásná báseň

8 JiHei - Fotografie JiHei - Fotografie | Email | Web | 17. february 2013 at 21:21 | React

Je to smutná, ale pěkná báseň...

9 Marti Marti | Web | 17. february 2013 at 23:06 | React

Ten pocit znam :/ Doufám, že se to napravi.. jinak nechápu jak můžeš psat takové básničky na zamyšleni? Máš talent holka! Krásná báseň jako vždy :))

10 Lofn Lofn | Web | 21. february 2013 at 13:22 | React

Pokud se ti líbí,tak ti ho ráda věnuji - mohu ti ho také udělat s někým nebo s něčím jiným,kdyby jsi chtěla ;-)

11 J.T. J.T. | Web | 21. february 2013 at 18:39 | React

Ahoj podle toho, co jsi mi psala do komentáře, bych soudila, že se ti povedlo uvolnit slabou vlnu energie :). Jen tak dál! :)

12 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 22. february 2013 at 15:23 | React

Achjo... Předchozích 5 minut jsem tady smolila šíleně dlouhý komentář a on se najednou vymazal. Ne že bych stiskla komentovat a ono se to neobjevilo, ale prostě píšu píšu a on je najednou fuč! Sakra! Takže to teď trochu víc shrnu, protože už to nechci psát všecko znovu. Neuraz se prosím...

Zaprvé je mi strašně líto toho pejska. Já sama jsem teď na horách taky jednoho viděla, byl strašně hubený! Hrozně hrozně moc! Tak, jako jsou hubení testrálové v HP petce! Děs! Chudinka!

Zadruhé musím vážně pochválit básničku! Je sice desně smutná a depresivní, ale vážně úžasná! Líbí se mi, že se tam vyskytuje takový ten polovolný verš! :))) To mně moc nejde, ale Ty hozvládáš dobře! Klobouk dolů, fakt super!

A zatřetí Ti přeju, aby jsi zase získala pocit, že si Tě všichni lidé kolem náležitě váží a že jsi nikoho nezklamala. :)

13 Martula44 Martula44 | Web | 24. february 2013 at 18:35 | React

On je takové zlatíčko no :D Ale neposlušný -.- ... jinak jo to je můj pokoj, ještě ho mám se ségrou, ale tak já to fotila tak aby tam ten nepořádek nešel moc vidět :D .. ale tak nejsme moc velké nepořádnice.. ;)

14 Marti Marti | Web | 26. february 2013 at 10:10 | React

Necchi nějak tlačit, nebo tak, ale moc se těším na nový článek a chtěla bych se zeptat kdy bude? .. :)

15 Ænag Ænag | Email | Web | 26. february 2013 at 18:49 | React

[14]: Vážně máš ráda mé články?:) JeJ. Právě se na nový chystám:), měl by to být obrázek - tak snad neva;)

16 Marti Marti | Web | 26. february 2013 at 18:56 | React

No romantické.. :) :D .. Jinak děkuju, ale jak se tak dívám tak dneska mě stoupá ještě víc, takže mám velkou radost a modlím se, že to tak bude každý den, ale tak to asi ne :D

17 Ænag Ænag | Email | Web | 26. february 2013 at 22:12 | React

[14]: No ale dneska to už nějak nevyšlo...

18 Sheppard Sheppard | Email | Web | 20. march 2013 at 17:51 | React

Wow. Tak po té předchozí odlehčené přichází zatraceně ponurá básnička s aktuálním námětem. Jo, je to smutné, že jsme tak nějak "vytržení z kořenů". Nejvíc na mě zapůsobila část "pryč od oblíbeného místa, sám a přece mezi lidmi". Ten pocit odcizení a sociální prázdnoty znám nebo aspoň myslím, že znám.
Moc pěkně napsaná báseň! Tvoje poezie mě oslovuje.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama