Nečekané Setkání

16. november 2012 at 20:03 | Ænag |  Na jméně povídky se pracuje
Ahoj všichni! Jsem moc ráda, že se Vám líbí můj design...(všem Vám odpovím na komentáře, ale trošku strpení)
Nebudu to dlouho protahovat, konečně jsem napsala pokračování povídky (na jméno sjem stále nepřišla), je možná trochu krátká a určitě plná chyb (nejen logických), ale co nevidět si pořídím betareadra a bude to snad v pořádku. Ještě jednou se onmlouvám za krátkost, ale někteří na mě spěchají, takže to jinak nešlo. Jako vždy budu ráda za každičkou připomínku:)
Dost už kecání, protože musím už od počítače. Přeji krásné čtení (pokud je to v případě mé povídky možné)


Nečekané Setkání

Sluneční paprsky zapadajícího slunce se hbitě šířily po bezmračné obloze, až doputovaly k obzoru a dotkly se země, kde se snažily proniknout do sebemenší skulinky. Tak dlouho pátraly, dokud nenarazily na město, které nyní bylo zalito oslnivou zlatavou září. Nikdo se ale nevěnoval žluti nad sebou, všichni byli zaujati stovkami stánků na náměstích. Každý si chtěl na tržišti něco koupit ještě dnes, protože tento největší trh roku trval jen sedm dní po svátku Podzimního slunovratu. Lidé kupovali a prodávali, ale čas na obloze se posouval. Trhovníci vyřvávali, vesničané strkali do měšťanů a pobíhali mezi stánky, mezi nimi i mladá dívka s rozpuštěnými kaštanovými vlasy oděná v dlouhých prostých šatech. Běžela přímo uprostřed jedné z menších uliček, ale i v ní bylo dosti lidu, a tak se dívka neustále s někým srážela a mnohokrát se omlouvala. Běžela tak dlouho, než davy nepolevily a jen pár zbloudilců se procházelo mezi zbylými stánky. Stan, do něhož dívka zamířila stál na konci uličky, byl větší než ostatní kolem. Díky houstnoucímu šeru bylo dobře vidět občasné zabliknutí oranžové záře a díky méně lidem, bylo slyšet i neustálé bušení.

,,Merole," zavolala do stanu a rány utichly.

,,On tu není," ozvalo se za dívkou a ta mírně nadskočila, když se otáčela.

Hlas patřil vysoké mladé ženě. Její oděv se hodil spíše na muže než mladou ženu - bílá halena se šmouhami od špíny a kožené kalhoty - ale její husté vlasy v barvě krkavčího peří dodávaly ženě tajuplné vzezřením, zpod husté hřívy se díval pár šedých očí a provrtával každého.

Obě dívky na sebe dlouho civěly, až mladší prolomila dlouhé ticho: ,,Gray?"

Oslovená stála jako zkamenělá, pak tiše zašeptala: ,, Eitche."

Dívky se k sobě vrhli a jedna druhou držela v pevném obětí. Mladší, Eitche, vyhrkly slzy a starší se začala. Když už byly příliš dojaté, navzájem se pustily.

,,Tak dlouho jsem tě neviděla, Gray. Pojď zavedu tě k našim a všechno nám budeš vyprávět," vybídla Eitche dívku.

,,Nemůžu slíbila jsem Merolovi, že kovárnu pohlídám, než se vrátím," odpověděla Gray.

,,Tak si tu sednem a ty mi povíš, jak se to kování vlastně dělá. Víš, že mě to vždycky zajímalo, jenže mi to nikdo nedovolil a ty už seš vyučená kovářka, ne?" radostně mluvila Eitche

,,Tak dobrá," vydechla Gray a obě usedly na lavici v koutě.

,,Nejdůležitějším nástrojem, jak asi víš, je kovadlina a kladiva, jedno větší, dvouruční, a jedno menší, jendoruční, ale většinou je v kovárnách víc druhů. Pak támhle vidíš výheň, vedle ní měch k udržení ohně. A na té protější stěně je další kovářské nářadí - přes deset druhů kleští, průbojníky, pilníky, dole pak sekáče vedle jsou rov-"

,,Gray, zní to opravdu krásně, ale já už to teď nechápu. Přijdu se na tebe někdy podívat při práci," usekla Eitche naučný proslov.

,,Jak myslíš. A támhle už jde Merol, tak můžeme vyrazit," řekla Gray.

Do stanu vkročil muž silných paží, že by přemohl dva býky, světlých vlasů mírně ustupujících z čela. Na sobě měl prostou košili a kožené kalhoty, podobné jako mladá kovářka. Velitelským hlasem křikl do dovnitř stanu: ,,Gray!"

Vstříc mu vyběhly dvě ženy. Starší očima zaprosila.

,,Nevěděl jsem, že se znáte. Tak běž, Gray, a nemusíš se mě ptát, nejsem přece tvůj otec!" zavelel Merol.

Dívky vykročily ze stanu do již opuštěného tržiště. Nikde nebylo vidět ani vrabce nebo myš. Nebýt poloviny měsíce, která vyplula na nebe, by dívky každou chvíli narazily do nějakého stánku. Srpek stále svítil na cestu, ale i přesto Eitche měla stále pocit, že je někdo sleduje.

,,Pojďme rychleji, už je tma," naléhala.

,,Snad se nebojíš, Eitche, myslíš, že by někdo chtěl přepadnout nás dvě?" řekla Gray a po té se hlasitě zasmála.

Etiche se ale stejně rozběhla a Gray nezbývalo než ji napodobit. Běžíce hlavní z uliček dorazily až k velkému srubu. Z komína se mu hustě kouřilo, za malými okny s nezavřenými okenicemi bylo vidět žluté světlo z krbu a svíček. Uprostřed nejdelší stěny byly velké dveře, Eitche k nim přistoupila a několikrát silně zaklepala a potom vstoupila. Zalilo ji oslnivé světlo a udeřil teplý zadýchaný vzduch. Na kratších stranách byly dva stoly, napravo za stolem byly další dveře patrně vedoucí do spací místnosti. Naproti hlavním dveřím byl velký otevřený krb. Kolem něho seděl na židlích a stoličkách houf dětí, nejmenších i starších. Mezi nimi se tísnil i velmi starý muž se stříbrným vousem a chuchvalcem vlasů, oděny byl v jednoduchém hnědém šatu. Stranou od hloučku stála postarší žena v zástěře a hadrem v ruce.

Když do světnice pronikl studený vzduch, oči všech se obrátily ke dveřím a beze slova zíraly na nově příchozí. Po několika minutovém tichu promluvila žena v zástěře: ,,Jsi to ty Gray? Tak dlouho jsem tě neviděli. Kde se tu bereš? musíš nám všechno říct. A pojď se posadit."

Obě dívky se posadily na dvě židličky

,,Kde jsi všude byla a co tady děláš?" vyzvídala stále žena s úsměvem na tváři.

,,Vyprávěj," píplo malé roztomilé dítě.







Berte to prostě tak, že píšu, protože chci, ne že to umím:)
Ta osoba Gray je podle mé kamarádky (je sangvinik a strašně milá i když tvrdohlavá), kterou jsem už rok neviděla (a stýská se mi po ní)
 

5 people judged this article.

Comments

1 frana-alrika frana-alrika | Web | 17. november 2012 at 7:45 | React

Moc pěkné, ikdyž chyby tam jsou. Bohužel ti je teď nemůžu vypisovat, mám málo času. Ale fakt pěkné. :-)

2 Eámanë Eámanë | Web | 17. november 2012 at 10:41 | React

Chtěla bych aby sis přečetla můj první článek a vyjádřila se, Děkuji :)
Jinak tvůj blog jenom vzkvétá! :) Máš překrásn ýdesign ... jinak nevím jestli si ještě pamatuješ, ale jednou jsem se ptala, jestli by si mi neudělala design a ty jsi souhlasila ... platilo by so ještěa .. ? :)

3 Ezlo Ezlo | Email | Web | 17. november 2012 at 12:53 | React

Je to krásné... Nevěřila bych - nic proti Tvé osobě - že takový pesimista dokáže tak optimisticky tohle setkání dvou kamarádek (předpokládám, že jsou to kamarádky :D)! Je to fakt krásné... I když sem tam tam máš nějaké překlepy a menší logické trhlinky, i tak se mi to moc líbí, a těším se na další! :D

PS: Noťas dostanu za vysvědčení :D
Víš? Sice s půlročním zpožděním, ale i tak... A navíc, ten, na kterém teď pracuju je po tátovi a je 8 let starý! A už nezvládá, chudák :/
Na skener se moc těším, budeme ho přeci jenom potřebovat, že? :D
Což mi připomíná, že jsem obtáhla první dvě stránky, a jsem s nimi spokojená, jen to nechám silněji tužkou, fixou to vypadá divně... No, pak stačí, aby to Bětka naskenovala, a můžeš se pustit do vybarvování (vím, jak moc se na něj těšíš xD), pokud budeš chtít :))*

4 Ezlo Ezlo | Email | Web | 17. november 2012 at 14:04 | React

Nn :-D
Skener to totiž dokáže udělat tak, že to vypadá jako šedá fixa -> nebude problém :D
A logické chybky.. Takže konkretizuji se = 1) Nejsem si jistá, je-li to chyba nebo metafora pro slunce ->  'čas na obloze se posouval.'
2) Tohle mi jen zní trochu divně - než davy nepolevily, ono by snad bylo lepší vyzkoušet 'dokud davy nepolevily'
3) Nejspíš jsi zapomněla dopsat větu - 'starší se začala.' Co začala? To nám zůstane navždy skryto...
4) Tady nějak nechápu :'Starší očima zaprosila.
,,Nevěděl jsem, že se znáte.' Vůbec tam není vyjádřeno, že by ho žádala o svolení někam jít, čímž se samozřejmě nabízí možnost, že by Merold četl myšlenky... :D

To je všechno. Jak říkám, ta 1 ani není chyba, a ten zbytek... Zanedbatelné! Snad se tedy neurazíš nebo nenaštveš, ale sama pamatuj, to tys' to po mně chtěla :))*

5 Mrs.Bonnie Mrs.Bonnie | 17. november 2012 at 15:05 | React

krásny blog :))

6 ˇˇKá衡 ˇˇKá衡 | Web | 17. november 2012 at 15:24 | React

Náhodou píšeš moc dobře :)

PS. Mám na blogu soutěž "Můj blog-má fantazie" Sháním jak soutěžící tak i porotu, jestli budeš mít zájem mrkni sem:
http://ruzne-a-ruzne.blog.cz/1211/soutez-muj-blog-ma-fantazie

7 frana-alrika frana-alrika | Web | 17. november 2012 at 15:51 | React

Tak jsem tu zas a k Ezlinu seznamu přidávám ještě jeden bod. Máš tám: Do stanu vkročil muž silných paží, že by přemohl dva býky, světlých vlasů mírně ustupujících z čela. Nevím, jestli jsem jen nevšímavá, ale nemyslím, žes tam předtím měla něco o stanu.

8 Ænag Ænag | Email | Web | 17. november 2012 at 16:23 | React

[7]: Já myslím že jo: Běžela tak dlouho, než davy nepolevily a jen pár zbloudilců se procházelo mezi zbylými stánky. Stan, do něhož dívka zamířila stál na konci uličky, byl větší než ostatní kolem. Díky houstnoucímu šeru bylo dobře vidět občasné zabliknutí oranžové záře a díky méně lidem, bylo slyšet i neustálé bušení.

9 Vendy Vendy | Web | 17. november 2012 at 17:47 | React

Dnes se mi povídka opravdu líbila a nemám žádné výhrady ani připomínky. Děj svižně odsýpal, popisnost je barvitá, dobrý styl a sloh.
Výborně! ;-)  :-)

10 Ænag Ænag | Email | Web | 17. november 2012 at 18:07 | React

[4]: [7]: Dobrá až najdu trochu chuti tak to opravím...
[9]: musím se přiznat, že když jsem četla komentáře ostatních, bála jsem XD, že mi dáš pěkně zabrat:) Ale moc děkuji!

11 frana-alrika frana-alrika | Web | 17. november 2012 at 18:12 | React

[8]: aha, tak promiň, jsem jen nevšímavá. :-)

12 C.V.O.K. C.V.O.K. | Email | Web | 18. november 2012 at 15:11 | React

A vraj "neviem písať prózu!" aaaa ! Ešte raz... ešte raz sa s tým niekde vytasíš a zistím si kde bývaš a budem ťa chodiť strašiť! khurnik-shopa. :/ veď je to skvelé! pri tebe si prídem ako nejaký neokrôchanec, s fantáziou švába a gráciou nemeckého ovčiaka po transplantácii lebky. Tie opisy... Wow! Naozaj, dievča zlaté, sánka mi padla na zem ako som to čítala. Slová ktoré volíš, štýl akým ich ukadáš... Ako profesionál! Je vidieť že si čítaná a že ťa to baví. Nejdem si tu vylievať duševnú stolicu pretože moje sebavedomie opäť raz kleslo na bod mrazu a poviem ti iba jedno: Píš pekne krásne ďalej. neviem síce ani za mak odhadnúť o čom to bude a hoci je pravda že v tejto kapitole sa dokopy nič neudialo, podala si to tak, že z toho je krásny literárny zážitok. seriózne a vážne, si dobrá. trošku viac sebavedomia, ty sa nemáš za čo hanbiť ;) prajem veľa skvelých nápadov a chuť do písania.

13 Vera Vera | Web | 18. november 2012 at 15:24 | React

Gray je mi taky moc sympatická! :) těším se, jak bude povídka pokračovat dál :) Doufám, že se ti vrzy podaří vymyslet nějaký název!!

14 Lauren Lauren | Web | 18. november 2012 at 19:52 | React

Mně se to moc líbí, píšeš moc pěkně! :) Líbí se mi, že píšeš, protože prostě jen chceš, to je první krok k úspěchu. Pořádně psát se podle mě člověk naučí, když to zkouší pořád a pořád dokola.. on tě párkrát někdo opraví a časem to přijde. Myslím, že ty máš moc dobrý základ (jak zmínila C.V.O.K. - zůstaň u popisů! Jsou úžasné a když si s nimi ještě víc vyhraješ, máš minimálně mě se C.V.O.K. v kapse! :)). Určitě pokračuj, piš a zdokonaluj se, protože na to máš. Budu se těšit na tvé další literární kousky! :)
PS: Dovolím si tě přidat do oblíbených, smím-li. :)

15 grafic-soul grafic-soul | Web | 19. november 2012 at 8:29 | React

ahoj je jestre treba neco vypilovat nebo pomaha kdyz hodne ctes, ja taky nejsem dokonala ve stylistice, ale jinak to neni spatne :)

16 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 19. november 2012 at 18:45 | React

Je to takové zamýšlecí... Někdy změna neuškodí... A je super, že se chceš zapojit! Fránina chce taky!!!

17 shadisek shadisek | Web | 19. november 2012 at 21:01 | React

ani ja se na to netesim az se budu snazit do sebe nasoukat zakony :) :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement